Společnost Klementa Gottwalda

Tento článek, přenazvaný na "O antikomunismu v KSČM" (neumožňující výklad, jak to lživě prezentoval Ivan Dvořák ve svém rozhovoru) je učesán opravdu pouze tak, jak jsem říkal výše. Tedy styl a snadnější čitelnost článku pro čtenáře. Obsah učesán není. Za všemi věcmi, které článek obsahuje, si naprosto stojím. Chci dál "vyhraněně" prosazovat náš program - Dvořák se asi setkává se zajímavými lidmi, kteří mají něco v programu a něco jiného dělají, že to, že někdo chce skutečně prosazovat svůj progam, považuje za vyhraněný postoj.

Článek tento, ale také mnohem obsáhlejší a ucelenější vystoupení k tématu "O odkazu VŘSR a socialismus ve 21. století" na stejnejemnné konferenci, si můžete přečíst ve sborníku z ní, tedy XXIII. pražské teoreticko-politické konference, konané 27. října 2007, jejíniž pořadateli byli: OV KSČM Praha 1, 6, 7, Praha východ, Chomutov a Mladá Boleslav spolu s ÚR KSM.Vydalo nakladatelství Orego.

S pozdravem čest práci David Pazdera

PS: Na konferenci byla rovněž jednomyslně přijata rezoluce, odsuzucící hanebný postup maďarské justice vůči vedení Maďarské komunistické dělnické strany.

PPS: Je v něm roněž zveřejně text stanoviska OV KSČM Praha 1 k pracovnímu podkladu návrhu dokumentu VII. sjezdu KSČM tzv. "Socialismus pro 21. století".

ÚVODNÍ REFERÁT k tématu konference přednesl Jiří Horák. V referátě i následující bohaté diskuzi bylo připomenuto, v čem spočívá odkaz VŘSR pro dnešek i budoucnost lidstva a pádnými argumenty bylo zdůvodněno, proč je třeba shora uvedený materiál odmítnout a nezařadit jej na jednání VII. sjezdu KSČM.

Velký počet účastníku nejen z Prahy, ale i dalších míst České republiky, zejména velký podíl mládeže potvrdil, že jim není lhostejný přísští historický vývoj země a světa, že jim není lhostejný osud Komunistické strany.

O antikomunismu v KSČM

David Pazdera

Reagoval bych na úvod na dva rozdílné přístupy. Nejdříve bych chtěl ocenit dnes přednesený, krásný a pravdivý příspěvek soudružky Kráčmarové o vztahu Šmerala a Gottwalda. A současně odmítnout přístup, kdy naši tzv. soudruzi Dolejš a Ransdorf jej hodnotí prakticky stejně jako komerční televize Nova v reportáži „Ustrašený diktátor“. Jsou to věru zvláštní představitelé komunistické strany. O tom svědčí nejen uvedené, ale i další postoje.

Miloslav Ransdorf bojuje proti bezplatnému školství, proti rezoluci odsuzující zrušení KSM, je pro imperialistickou evropskou armádu, rád o mnohých z nás hovoří jako o „muzeu zkamenělin“ – to všechno jsou antikomunistické postoje. A pokud Jiří Dolejš na konferenci „Mladá KSČM“ hovoří o tom, že je mu celkem jedno, jestli někdo čte Kropotkina nebo Džugašviliho a ignoruje příklady úspěšných komunistických stran, třeba řecké, která se může smát zveřejněnému párstránkovému materiálu "Socialismus pro 21. století", který má ambice asi říci všem bojovníkům proti imperialismu v Latinské Americe, v Nepálu, Palestině, že by měli odložit zbraně, se kterými vedou nerovný boj, a asi začít zakládat družstva - to rovněž považuji za antikomunistické postoje.

Vůbec zajímavá konference - konference "Mladá KSČM" - proběhlá minulou sobotu, kde zvolili taktiku: KSM nechte mluvit na úvod, aby nemohli reagovat na dvaceti minutovou Dolejšovu naléjvárnu velebící Stranu evropské levice. Přitom také zase jsme si časem vystoupení byli rovní a rovnější – ostatní dostali pět minut, s upozorněním na poslední minutu. Strach, abychom nemohli reagovat na lži a útoky byl prodchnut celou konferencí. V závěru, kdy jsme končili o půl hodiny dříve, přítomní funkcionáři – především Kateřina Konečná - nám 15 minut demagogicky vysvětlovali, proč ještě dvěma přihlášeným neumožní reagovat. Přitom zmíněná napadala a odmítala názor někoho, kdo nesouhlasil s jejím názorem a my jsme na to nemohli odpovědět. Takto řídí besedy antikomunisté typu Hučína či Mejstříka.

Produktem těchto postojů jsou pak názory části mladých, kteří se této konference zúčastnili a hlásili se ke Straně evropské levice, a především k projektu Die Linke, oběma klamně velebících Jířím Dolejšem. Slovy jednoho z jejích členů, Die Linke v Německu, je však volena na základě komunistické esence minulého režimu, ne na základě dnešní politiky. Oproti západním reformistům mají výhodu, že lidé v nich stále vidí pokračovatele minulého režimu. Jinak by tito postkomunisté uspěli již dříve, bez odštěpku západních socialistů, jako samotná PDS (Strana demokratického socialismu) i v bývalém západním Německu.

Názory těchto mladých byly opravdu k uzoufání a nevyčítám to jim, ale právě těm členům vedení KSČM, kteří je udržují v těchto antikomunistických lžích. Když soudružka z KSM hovořila o tom, že je jí hanba za mladé, kteří se nedokáží přihlásit k odkazu svých prarodičů a rodičů, kteří mnohdy položili svůj život, nemyslela tím jen mladé obecně, jak to tradičně zkreslily Haló noviny, ale především ty, kteří na zmíněné konferenci např. řekli, že „odkaz našich rodičů a prarodičů nás jen dovedl k roku 1989". Taková neúcta!!! Korunu tomu nasadila soudružka, která se chlubila „úspěchem“ totiž, že oni za ústupky od své symboliky zůstali v iniciativě "Ne základnám!" a KSM bylo vyloučeno. Chlubila se tím, že ve spolupráci s antikomunisty vyhodili mladé komunisty, ne za jejich chování či aktivitu, ale za komunistickou symboliku. Jaký to úspěch členky komunistické strany.

No, a co děláme v KSM? Např. organizujeme Politruk kempy, jak jsme s nadsázkou nazvali naše vzdělávání. Učíme se jak argumentovat s antikomunisty, v médiích, jak organizovat a domlouvat akce, vyrábět materiály, udělat výlep, petici, demo. A máme zde samozřejmě teorii ověřovanou praktickými zkušenostmi současného komunistického hnutí, např. při návštěvě poslance Latinskoamerického parlamentu Carola Wimmera z PCV (Komunistická strana Venezuely) jsme se seznámili s těmito zkušenostmi v Latinské Americe, konkrétně ve Venezuele. Plánujeme na nich i zájmovou činnost - zábavu nedeformovanou komercí - včera bylo na našem Latino večeru skoro sto mladých lidí, nekomunistů.

Ti mladí, co se na uvedené konferenci oháněli koncepcí Die.Linke, mají o našich myšlenkách, o marxismu–leninismu, o hledání vědecké a historické pravdy, jen vzdálené představy – je jim různými Dolejši naočkováván názor, že za stav strany může „stará“ a „konzervativní“ členská základna, jinými slovy kandidujte za nás, ale hlavně se nám nepleťte do řízení strany.

Co je třeba? Je třeba vyměnit vedení strany! Ty z vedení, kteří kšeftují s mnohými firmami, jak na to máme důkazy, ty z vedení, kteří tomu cynicky říkají návrat k Leninovi. Vojtěch Filip se přihlásil ke globálním přístupům sociální demokracie, jak o tom psala Naše pravda (zrušená prý z „úsporných důvodů“ - v rámci úspor bylo nejspíše nutné vyměnit i celou redakci). A když ve Volkswagenu-Škoda v Mladé Boleslavi stávkovali zaměstnanci a v televizi z nich dělali komunisty, tak jediný komunistický poslanec, který tam přijel, byl Standa Grospič se svým asistentem. Vedení strany zatím ve Vratimově s polovinou sociální demokracie plánovalo po třech volebních debaklech „Socialismus pro 21. století“.

Jediná překážka ke vstupu do Strany evropské levice a jejich distancu od Kubánců a pro ně „ultralevé“ politiky KSM, Společnosti česko-kubánského přátelství, Klubu českého pohraničí, Slovanského výboru… jste vy, členská základna, která je rozhodující k tomu, jaké budou obsahové a kádrové závěry VII.sjezdu KSČM.

Závěrem: Na konferenci „Mladá KSČM“ z deseti pozvaných členů KSM dorazilo deset členů KSM. Z téměř dvou set pozvaných mladých z KSČM jich dorazilo přes třicet. Netřeba komentovat – toto je cesta do pekel. A já se na ní nechci podílet. Proto jsem dnes přednesl jeden ze svých radikálních projevů.