PROJEV KLEMENTA GOTTWALDA NA SJEZDU ZÁVODNÍCH RAD 22. ÚNORA 1948
Chceme-li pochopit význam a dosah událostí, které se dnes odehrávají, musíme je brát a hodnotit v souvislosti s celým vývojem naší republiky v posledním roce.
Co nám ukázaly zkušenosti posledního roku? Ukázaly nám znovu sílu a životnost naší lidové demokracie. V tomto roce se jasně osvědčil náš znárodněný průmysl a náš dvouletý hospodářský plán. Ukázalo se, že vládní politika má opravdu na zřeteli především prospěch lidu a zlepšení jeho životních podmínek. Vždyť již v prvních měsících úspěšného plnění dvouletky jsme mohli přikročit k zlepšení hornického pojištění, k snížení cen životních potřeb, k snížení daně ze mzdy a k dalším sociálně potřebným opatřením.
Ovšem v polovině roku nás postihla rána v podobě nebývalého sucha a jím způsobené neúrody. Ale i za těchto nečekaných obtíží se osvědčil náš lidově demokratický režim. Učinili jsme všechno, abychom co nejvíce zmírnili následky neúrody pro náš lid, a to se nám značnou měrou podařilo. Pomohli jsme rolníkům postiženým neúrodou tak, jako dosud žádná vláda, přičemž jsme úhradu nebrali z kapes lidu, nýbrž z kapes milionářů.(35 000 milionářů bylo zdaněno - pozn.SKG) Zásluhou naší správné zahraniční politiky jsme získali vpravdě bratrskou pomoc Sovětského svazu pro naše zásobování. I za ztížených podmínek jsme mohli učinit první kroky k řešení platových otázek státních a veřejných zaměstnanců. Podnikly jsme rázná opatření, abychom udělali přítrž řádění šmelinářů a velkopodvodníků v distribuci textilu. Ukázalo se prostě v posledních měsících, že přes všechny překážky jsou zde možnosti, aby vláda splnila úkoly, které si pro své období vytkla, to jest, aby ještě do příštích parlamentních voleb bylo rozhodnuto o národním pojištění, o nové pozemkové reformě, o daňových úlevách rolníkům a živnostníkům a aby též byla vypracována nová ústava republiky. To byly tedy perspektivy našeho vývoje, perspektivy zdárného překonání obtíží a dalšího pokojného postupu k blahobytu lidu a k socialismu.
Tyto jasné vyhlídky našeho lidu však byly černými vyhlídkami pro naši reakci, pro zbytky kapitalistické a velkostatkářské třídy, pro šmelináře a kolaboranty, kteří nalezli své mluvčí v některých politických stranách. Naše reakce uviděla, že se valem hroutí všechny její naděje na to, že se náš nový řád, náš znárodněný průmysl a náš dvouletý plán dostanou do úzkých, a že pak ona opět přijde ke slovu.
Reakce viděla, že se hroutí naděje poštvat lid proti dnešní vládní politice a povalit lidově demokratický režim e volbách. Naopak, bylo čím dál jasnější, že ve volbách zvítězí opět a ještě pronikavěji dosavadní směr naší státní politiky a že reakce bude rozdrcena.
Proto v poslední době brzdili reakční činitelé ve vládě stále úporněji činnost vlády. Proto se pokoušeli rozbít jednotu našeho lidu a zasít rozkol mezi dělníky, úředníky, rolníky a ostatní lidové vrstvy, a proto nakonec vystoupením z vlády vyvolali i dnešní vládní krizi. Tento jejich krok není ničím jiným, než generálním pokusem o zvrat dosavadního vývoje, o porážku lidově demokratického řádu a o znovunastolení kapitalismu a předmnichovských poměrů. ano, o to jde dnešním rozkolníkům: opakovat rok 1920, nastolit protilidovou vládu a odbourat postupně vymoženosti naší revoluce a poválečné výstavby. To by znamenalo koneckonců vrátit národní podniky opět kapitalistům, vzít zemědělcům půdu, kterou po válce dostali, zavést opět režim nezaměstnanosti, hladovění a pendreků.
Domácí reakce se přitom nezastavuje před ničím, aby si získala a udržela pomoc reakce zahraniční, je hotova zpřetrhat i spojenecké svazky se Sovětským svazem a se slovanskými národy, trpět obnovu německého imperialismu a zúčastnit se ve jménu svých třídních zájmů třeba i nového Mnichova. Toto je pravý smysl reakčního pokusu rozbít vládu a Národní frontu.
Ale reakce se zřejmě přepočítala. Chtěla-li opakovat rok 1920, pak zapomněla, že Gottwald není Tusar a že náš lid, především naše dělnická třída, prošly od roku 1920 těžkými zkouškami a zkušenostmi, než aby připustily opakování historie z roku 1920. Myslím tedy, že mohu správně říci, že československá reakce přecenila své síly. Její plán se nikdy nestane skutečností. Nedopustí to předvoj našeho pracujícího lidu, naše zocelená a uvědomělá dělnická třída. Nedopustí to všechen náš vlastenecký lid a celý národ, který nechce, aby se o jeho osud hrála opět hazardní hra. myslím ,že mohu právem říci, že naše dělnická třídy a všechen náš lid jsou připraveni zmařit všemi způsoby jakékoliv úklady a pikle reakčních živlů.
Nyní, soudruzi a přátelé, o tom, jak vyřešit dnešní vládní krizi. My, komunisté, kteří pevně setrváváme na principech lidové demokracie a dosavadní státní politiky, žádáme, aby se krize řešila ústavně a demokraticky na základě parlamentárních hranic a ve shodě s vůlí československého pracujícího lidu.
Žádáme, aby podle dosavadních zvyklostí a ve shodě s vůlí lidu byla přijata demise ministrů, kteří se zpronevěřili zásadám Národní fronty a vládnímu programu, a vláda byla doplněna novými, věrnými zástupci lidu a jeho organizací.
A jestliže si někdo myslí, že když náš lid v posledních čtyřiadvaceti hodinách spontánně, přímo živelně vytyčil heslo, že agenti domácí a zahraniční reakce se nesmějí vrátit do vlády, že toto heslo našeho lidu je mluveno do větru, pak se sakramentsky mýlí. a já bych byl velmi rád, kdyby si to brzy uvědomili na všech stranách.
My žádáme, aby se vláda, doplněná o nové, lidu věrné člen, plně opřela o skutečnou Národní frontu pracujícího lidu měst a venkova, převzala Budovatelský program dosavadní vlády a v úzké spolupráci s lidem zajistila uskutečnění naléhavých požadavků, mezi nimi zejména nové ústavy, zákona o národním pojištění, o nové pozemkové reformě, o daňových úlevách zemědělcům a živnostníkům a připravila v zákonné lhůtě opravdu demokratické volby.
To je jediná - opakuji, třikrát podtrhuji - jediná cesta, jak se ubránit zmatkům a chaosu, který chce reakce vyvolat a jak zabezpečit další postup vpřed. Tuto cestu navrhují komunisté, tlumočíce vůli pracujícího lidu, projevenou na velkých manifestacích posledních dnů a zejména včera.
Jsem přesvědčen, že pro tuto cestu se vysloví i náš dnešní historický sněm, jakož i všichni představitelé našeho politického a veřejného života, kterým opravdu leží na srdci osud lidu i republiky.
Vyzývám vás proto všechny, abyste zůstali pevni ve své věrnosti zásadám lidové demokracie a naší cesty k socialismu a byli stále připraveni k obraně našich vymožeností a ideálů. Vyzývám vás, abyste jako předvoj národa byli příkladem jednoty a svornosti, abyste všemožně upevňovali jednotu Revolučního odborového hnutí a všeho lidu - dělníků, rolníků, živnostníků a inteligence. Tvořte ve všech závodech i ve svých obcích, okresech a krajích akční výbory Národní fronty z upřímných představitelů dělnictva i ostatních pracujících vrstev, z demokratických a pokrokových představitelů všech stran i všenárodních organizací.
Jednota dělnické třídy, jednota pracujícího lidu, jednota národa, to je první a hlavní záruka vítězství!
Ať žije Revoluční odborové hnutí, budovatel našeho nového, lidového státu i jeho věrný a odhodlaný strážce!
Ať žije vláda Národní jednoty pracujícího lidu měst i venkova, vláda bez rozvratníků a zpátečníků!
Kupředu cestou lidové demokracie, cestou pokroku, cestou prospěchu pracujícího lidu a republiky, kupředu, zpátky ni krok!
Komentáře
Přehled komentářů
...Kampak na nás bolševici, copak vás to napadá, vás si každý koupí, na nás jste však hloupí! Kampak na nás bolševici, copak vás to napadá, víme jak ta vaše volnost vypadá!
My si v Čechách nenecháme bolševismem hlavy plést, republiku neprodáme za zradu a podlou lest, my jsme národ příliš zdravý, Šmeral nás tu nenakazí, naše zem je maličká, má však svého tatíčka. Za ním půjde každý Čech s písní na svých rtech. Kampak na nás bolševici copak vás to napadá...!
K. Hašler
http://www.youtube.com/watch?v=Lmud55Slh_c
pravičácká lůza se bojí trestu
(vik, 16. 11. 2008 0:31)
To je ale krásné vidět, jak se ti pravičáci ještě padesát let po smrti Gottwalda rozpalují do běla po přečtení jeho projevu. Klémo, je vidět, dělals to dobře. Ještě půl stoltí po tvé smrti dostává pravičácká lůza infarkty při vyslovení Tvého jména.
Doufám, že se brcko pokálel strachy a konečně ho klepla pepka.
Kampak na nás! :))
(Michal Doležel, 19. 1. 2009 13:59)