K NAROZENINÁM KLEMENTA GOTTWALDA

Vítězslav Nezval

Proti vůli mocných světa zrozen z Jitřenčina čela,
bez kolébky, bez perutí archanděla Gabriela,
bez daru a bez Tří králů, bez povijanu
přišel na svět, jak se vchází do uraganu.

V jizbě zlých i dobrých lidí, kde je sůl a kniha zlatem,
kde sám život stal se bajkou o chudém a bohatém,
sivý pohled upřen k Matkám v jizbě bez hraček,
poznal život smrštěný až do hoblovaček.

Čerpal ze své rodné země všecky sladkotrpké mízy,
tisíc lidí oralo a jenom pár jich za ně sklízí,
nekonečná dobroto, tys spravedlivý hněv!
Stal se srdcem, v kterém ústí milióny cév.

Únorové dny jak ptáci odlétají z pražských věží,
svírá ve své pěsti vír. mezitím co na něj sněží,
mohla hořet česká města, mohlo shořet víc,
mohly trčet na ulicích stíny šibenic,

mohl plakat celý národ, všichni Češi, každý,
národ mohl okusiti blínu bratrovraždy,
mohly hořet vesnice i města se čtyř stran,
kdyby nebyl zkrotil pevnou rukou uragán!

Proti vůli mocných světa, po Mnichovu, po Lipanech
řídí plavbu lodi, jejíž vlajka vlaje na Hradčanech,
národe, už neztroskotáš v moři na bárce!
Jako kompas ukazuje k nové polárce.

(Z Příležitostných básní)

1896 23. listopad – narození Klementa Gottwalda v Dědicích u Vyškové na Hané v rolnické rodině.

1908 Dvanáctiletý Klement je svou matkou odvážen do Vídně, aby se v dílně mistra Krušiny učil truhlářství.

1912 Klement Gottwald vstupuje do „Československé sociálně demokratické mládeže“ a do Dělnické tělocvičné jednoty.

1914 V prvém roce 1. světové války Klement Gottwald dostává výuční list a vrací se na Moravu, kde v Lipníku a v Hranicích pracuje jako truhlářský dělník.

1915 Klement Gottwald nastupuje vojenskou službu u dělostřelectva, nejdříve ve Štýru v Rakousku, později v Budějovicích. Pro „nespolehlivost“ je odvelen do Vídně k oddílu světlometů. Zúčastňuje se bojů na východní frontě, kde byl za brusilovské ofenzívy vážně raněn. Po vyléčení je odeslán do Itálie na frontu u Piavy.

1917 Prvé zprávy o vítězství Velké říjnové revoluce zastihují Klementa Gottwalda ještě na piavské frontě

1918 Po vyhlášení samostatnosti Československé republiky 28. října je Klement Gottwald povolán do nové československé armády. Zde se seznamuje s marxistickou literaturou, staví se na stranu levice sociálně demokratické strany

1920 Klement Gottwald opouští vojenskou službu a nastupuje práci jako truhlářský dělník v továrně Tuskulum v Rusínově. Zde se aktivně zúčastňuje veřejného politického života a organizuje rousínovské dělnictvo do prosincové stávky

1921 Klement Gottwald patří k zakladatelům a prvním členům komunistické strany na Rousínovsku. Rozhoduje se plně věnovat stranické práci.

1922 Klement Gottwald odchází na Slovensko, do Vrútek, jako pracovník slovenského komunistického tisku. Řídí časopisy „Hlas ľudu“ a „Pravda chudoby“. Vedle toho rediguje časopis dělnického tělovýchovného hnutí „Spartakus“ a časopis pracujících žen „Proletárka“.

1924 Klement Gottwald je jmenován hlavním redaktorem „Pravdy“ v Ostravě. Účastní se II. sjezdu KSČ, který později nazval sjezdem bolševizačním.

1925 Účast na III. sjezdu KSČ, kde zaujímá jednoznačně stanovisku protibubníkovské, tj. stanovisko levice. Osvojením leninského učení pochopil jako hlavní úkol její bolševizaci.

1929 V. sjezdem KSČ vstupuje strana na bolševickou, leninskou cestu v čele s Klementem Gottwaldem. Jílkův protistranický blok byl rozdrcen. 21. prosince pronáší soudruh Gottwald svou prvou řeč v parlamentě jako komunistický poslanec.

1931 Na VI. sjezdu KSČ Klement Gottwald ve svém referátu analyzuje obšírně světovou i domácí krizi a nastoluje způsoby boje proti reformistům.

1933 Po březnovém Hitlerově puči se Klement Gottwald a vedení strany obracejí na vedení šeskoslovenské a německé sociálně demokratické strany a národních socialistů s výzvou k společnému boji proti hladu, fašismu a válce. Komunisté rozpoutávají velkou diskusi o otázkách jednotné fronty.

1935 Klement Gottwald odjíždí do Moskvy, aby odtud řídil činnost strany a účastnil se příprav VII. kongresu Komunistické internacionály. Na tomto kongresu soudruh Gottwald vystupuje s referátem o úkolech československých komunistů v boji proti nebezpečí hitlerovské agrese. Vyzvedává otázku utvoření vlády lidové fronty. Stává se členem politického sekretariátu Výkonného výboru Komunistické internacionály.

1936 V únoru se Klement Gottwald vrací z Moskvy do Prahy. Účastní se VII. sjezdu strany, kde byly osvětleny otázky obrany republiky na základě jednotné fronty. V srpnu se účastní sjezdu světového hnutí pro mír a kolektivní bezpečnost v Bruselu.

1938 Na moskevském jednání s představiteli ÚV KSSS projednává soudruh Gottwaldotázku sovětské pomoci v případě, že Československo bude napadeno hitlerovským Německem.
Po návratu z Moskvy informuje o výsledcích jednání tehdejšího presidenta dr. Beneše.
11. října vystupuje Klement Gottwald ve stálém výboru Národního shromáždění, kde jménem strany a československého lidu vyslovuje ostrý protest proti výsledkům Mnichovské dohody a kapitulaci české a slovenské buržoazie..
21. října je strana zakázána. Podle usnesení ÚV KSČ odjíždí soudruh Gottwald do Moskvy, aby odtamtud řídil ilegální boj proti fašismu.

1942 V květnu je v Moskvě vydán manifest 28 československých činitelů, formulovaný Klementem Gottwaldem. Manifest vyzývá k zesílení všech forem boje proti okupantům.

1943 Klement Gottwald se zasluhuje o formování československé vojenské jednotky v Sovětském svazu. Dává podnět k založení časopisu československých občanů v SSSR "Československé listy"..
Ve svém článku "O některých otázkách našeho domácího odboje" osvětluje otázku národních výborů jako vedoucích orgánů jednotného boje proti fašismu..
V rozhlasovém projevu Klement Gottwald kladně hodnotí uzavření československo-sovětské smlouvy o přátelství, vojenské pomoci a válečné spolupráci, kterou československá vláda v emigraci uzavřela se Sovětským svazem. Označuje smlouvu jako "bezpečný přístav naší národní a státní lodi".

1944 Hlavní zásady, podle nichž má být započato budování osvobozené republiky, formuluje soudruh Gottwald v dopise, který byl zaslán komunistické emigraci v Londýně.
Přispěl velkou měrou k formulaci dekretu presidenta republiky o národních výborech, který se později stal zákonem..
Okamžitě po prvních zprávách o slovenském povstání jedná soudruh Gottwald s představiteli Sovětského svazu o pomoci sovětských vojsk.

1945 Na březnovém zasedání zástupců stran Národní fronty v Moskvě je Klement Gottwald zvolen předsedou Národní fronty v Moskvě je Klement Gottwald zvolen předsedou Národní fronty. Jediný návrh vládního programu předkládá Komunistivká strana Československa. Do československých dějin vchází tento program jako Košický vládní program..
V nové vládě ČSR se Klement Gottwald stává náměstkem předsedy vlády. V Košicích, na zasedání ÚV KSČ je soudruh Klement Gottwald jednomyslně zvolen předsedou strany..
9. července v přednášce pro finkcionáře strany provádí Klement Gottwald hluboký robor dané situace a úkolů strany. Osvětluje v ní současné revoluční období jako období národní a demokratické revoluce, ve kterém má vedoucí úlohu dělnická třída. 25. října oznamuje soudruh Gottwald na manifestaci pracujícího lidu na Václavském náměstí znárodnění více než 68% veškerého průmyslu a celé bankovnictví.

1946 Hlavním heslem komunistů v předvolební kampani se stává Gottwaldův výrok "Republice více práce, to je naše agitace".
Na VIII. sjezdu KSČ, který byl nazván sjezdem budovatelů, Klement Gottwald vytyčuje hlavní úkoly - upevnit moc dělnické třídy a lidově demokratický řád, vybojovat novou ústavu, obnovit hospodářství země, upevnění Národní fronty a organizaní a ideologické stmelení strany. Prostřednictvím své strany soudruh Gottwald předkádá v období před volbami dvouletý plán obnovy a výstavby republiky..
Ve volbách bylo pro komunistickou kandidátku odevzdáno 2 700 000 hlasů, tj. téměř 40% z celkového počtu. Po vítězství komunistů v květnových volbách se stává soudruh Gottwald předsedou nové vlády.
V červenci dochází k vyhlášení vládního budovatelského programu, který vstoupil v platnost 1. ledna 1847

1948 Po vyvolání vládni krize reačními ministry 20. února podává soudruh Gottwald na sobotním shromáždění lidu na Staromestském náměstí zprávu o vzniklé krizi. Navrhuje její řešení odstoupením všech reakčních ministrů. V neděli 22. února hovoří Klement Gottwald na sjezdu závodních rad a odborových skupin.
Téhož dne hovoří i na sjezdu Svazu československo-sovětského přátelství, kde odhaluje způsoby boje reakce namířené proti spojenectví se Sovětským svazem.

1949 Na IX. sjezdu KSČ Klement Gottwald ve svém referátu hodnotí období mezi VIII. a IX. sjezdem a vytyčuje generální linii strany. Velká pozornost je věnována hospodářství a pětiletému plánu.
V srpnu podniká soudruh Gottwald cestu na Slovensko. Ve svých projevech vyzvedává úkol industrializace Slovenska.

1953 Neobyčejně významný projev pronáší Klement Gottwald 18. ledna při slavnostním otevření Muzea V. I. Lenina v Praze. V tomto projevu osvětluje některé teoretické otázky současné a zahraniční politiky.
14. února zasílá Klement Gottwald dopis celostátnímu sjezdu družstevníků, kde hodnotí dosavadní rozvoj JZD a vytyčuje další úkoly v zemědělství.
22. února vydává soudruh Gottwald jako vrchní velitel Lidových milic rozkaz k 5. výročí únorového vítězství.
7. března odjíždí Klement Gottwald do Moskvy, aby se zúčastnil pohřbu maršála Stalina. 13. března ohlašuje rozhlas vážné onemocnění soudruha Gottwalda.
14. března v 11 hod. president Československé republiky, předseda Komunistické strany Československa Klement Gottwald zesnul.

...Je dnes zřejmé, že bez vůdčího postavení dělnické třídy není možno budovat socialismus - avšak stejně tak je zřejmé, že socialismu nedosáhneme bez svorného spojenectví a spolupráce dělnické třídy s veškerým pracujícím lidem.

Dopis Ústřednímu akčnímu výboru NF z 26. února 1949