Tajná mise u V. V. Putina
23. 10. 2007
Závažnost, kterou v USA přikládali tomuto setkání, potvrzuje i složení delegace doprovázející Kissingera do Moskvy. Byl v ní George Scbultz (84), bývalý ministr zahraničních věcí USA za vlády Reagana, dále prezident Advisory Council JP Morgan Chase, člen Hooverova Institutu a American Enterprise, ředitel společnosti Bechtel (nadnárodní společnost operující v oblasti infrastruktury pro ropný průmysl), jakož i člen Bohemia Grove, což je výlučný klub mocných. V delegaci byl také Robert Rubin, bývalý ministr financí, dnes významná osobnost Citigroup. Byl zde též Thomas Graham jr., velvyslanec, zvláštní představitel pro otázky nešíření jaderných zbraní a kontroly zbrojení (tedy starý vyjednávač s SSSR z dob SALT), David O'Reilly, prezident a výkonný ředitel Chevronu a také šéf banky JP Morgan. A konečně Sam Nunn, bývalý senátor, extrémně pravicový demokrat a spoluprezident Nuclear Threat Initiative (NTI), velký expert na strategické zbraně.
Tedy impozantní skupina - staří vlci z dob studené války, kteří se sešli, aby udělali dojem na "mladíka" Vladimíra.
Téma jednání: "Pohled na budoucnost"
Výsledky jednání? Jak lakonicky řekl H. Kissinger při odchodu (nezaznamenaném západními médii): "Oceňujeme čas, který nám prezident Putin věnoval a otevřený způsob, s jakým nám vyjádřil svoje stanovisko."
V diplomatickém žargonu "otevřenost" znamená "absolutní rozdíl". Mohli mluvit o protiraketovém deštníku, který Bush rozmisťuje v Polsku a Česku. O Kosovu, proti jehož nezávislosti se Putin staví. Nebo snad o Íránu. A nebo, a to je pravděpodobnější, o tom, jak Gazprom vyhodil americké a anglické ropné společnosti z arktického naleziště Štokman v Barentsově moři. Nebo o ropovodech, které Putin staví směrem do ostatní Evropy.
Ať už bylo téma jakékoli, víme, že Putin byl "otevřený". Delegace se vrátila s jistotou, že "budoucnost" Ruska a Ameriky se neshoduje.
Rusko je prý objektivní hrozba
Rusko má 6,6 % potvrzených zásob ropy a 26 % světových zásob plynu. Od května 2007 se stalo prvním vývozcem energií na světě, když předstihlo i Saúdskou Arábii, jejíž zdroje vykazují pokles. Tenhle poklad musely americké společnosti pustit z hlavy, když v Moskvě Putin nahradil Jelcina.
Putin buduje s Německem společný baltický plynovod a dodává do ostatní Evropy 80 % potřeby plynu. Podepsal se Sarkozym smlouvu, která přivedla Gazprom ke spojení s Totalem při využívání naleziště Štokman. Buduje plynovody a ropovody, které přivedou energii do Turecka a na Balkán.
Uzavřel dlouhodobé smlouvy s odběratelskými zeměmi o vzájemné zainteresovanosti, evidentně s cílem přerušit staré vazby z dob studené války, které stále pojí Evropu a USA. Navíc je to stavění aktivní překážky projektu nového NATO (a jeho trojských koní v Evropské unii J. Barrosy a J. Solany) uchytit se za hranicí Černého moře.
Metoda pohyblivé hranice
Tento projekt byl sepsán černé na bílém v dokumentu Nová severoamerická strategie pro černomořský region (The new North-Atlantic Strategy for the Black Sea region), připraveného jednou německou nadací s výstižným jménem Marshall Fund for the United States a předložený při posledním summitu NATO.
V tomto dokumentu jsou Černé moře a Zakavkazí definovány jako "nová euroatlantická hranice zatížená konflikty zděděnými ze sovětské éry". Podle studie tato oblast se zmrazenými konflikty se začíná rozvíjet na "nové hranici expandujícího Západu".
NATO (nebo také USA) vidí tedy tuto oblast jako "hranici" ve smyslu, jakým byl americký Západ, tedy jako pohyblivou hranici. Tedy nová pohyblivá hranice musí postupovat, když USA (NATO) dobudou dosaženého území. V tomto smyslu je pochopitelný pokus o vyhlášení nezávislosti Kosova.
A za další je to pochopitelné i proto, že imperiální hegemonie USA závisí od schopnosti kontrolovat světovou ekonomiku. A ta závisí od schopnosti vnucovat dolar jako světovou rezervní měnu. Ve své době tato kvalita dolaru závisela na skutečnosti, že platby za ropu a plyn se prováděly v dolarech.
Ropa je stále vzácnější. Dvě třetiny zásob jsou pod Kaspickým mořem. Tedy imperativ pro mocné zastoupené v Kissingerově delegaci byl v tom stanovit pevnou kontrolu nad zásobami v Kaspickém moři. Nemohou dovolit, aby se jednoho dne ropa platila v jenech, eurech a juanech nebo dokonce v rublech.
Kdo je hlavní protivník
Tohle jeli říci do Moskvy Kissinger a další - a vyjádřili to zcela jednoznačně: použijeme každého prostředku, abychom získali Kaspik. Kdokoli se nám v tom pokusí zabránit, bude považován za "hlavního protivníka".
A právě toto je imperiální politika, jejímž vykonavatelem je Bush jr. On odejde, ale tato politika bude doedena do konce příštím prezidentem USA, ať už to bude kdokoli, protože to bylo rozhodnuto v neměnných centrech moci. Pro ně je to literárně řečeno otázka života nebo smrti. Bude použit každý prostředek: Řízená nestabilita, hnutí za nezávislost vzniklá z ničeho, "barevné demokracie, obchody se zbraněmi, "islámské" atentáty, čečenské a kosovské, propaganda a psychologická válka, démonizace.
Všechny prostředky. Až po hrozbu jadernou válkou Moskvě, skutečnému "darebáckému státu", který je třeba srazit.
Maurizio Blondet
(podle Publica.cz, kráceno)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář